Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem poškozeného před tím, než utrpěl újmu na zdraví, a průměrným výdělkem, který dosahuje po poškození zdraví. Jinými slovy při určení její výše se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval. Byl-li poškozenému přiznán invalidní důchod, pak se výše důchodu připočte k průměrnému výdělku.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do dovršení hranice důchodového věku.