Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Zaměstnavatel je při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání povinen uhradit zaměstnanci veškerou ztrátu na výdělku, která zaměstnanci vznikla, tedy např. i příjmy od jiného zaměstnavatele, příjmy z podnikání atd. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci platit ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak, což vyplývá z ustanovení § 382 odst. 2 zákoníku práce.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu PN (pracovní neschopnosti) přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu. Průměrný výdělek se vypočítá z tzv. rozhodného období tedy z posledního ukončeného kalendářní čtvrtletí před úrazem nebo předchozího kalendářního roku, podle toho, co je pro zaměstnance výhodnější.

Na náhradu má zaměstnanec nárok i za první 3 dny pracovní neschopnosti. Zjednodušeně řečeno:

Ztráta na výdělku  =  průměrný hrubý výdělek  –  nemocenské

Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší také zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.